Anotace: Něco tu bylo a teď už asi není.. nebo je to jenom snění?
Zase se budím do jiného světa,
každý den ta stejná věta.
"Kde pak nacházím se právě",
ležím tiše v suché trávě.
Žiju sama na planetě,
možná v celém širém světě.
Motýli v hlavě i mimo ní,
vzpomínky sladce zavoní.
Před sebou vidím spoustu barev,
které mi připomenou... výdech - nádech,
svět, ve kterém jsem byla včera.
Přátele, lásku, et cetera.
Teď kolem mě není nic,
a přece všechno, jakoby tu bylo
třeba jít světlým barvám vstříc
a doufat, že černé už málo zbylo.
Stejně mám strach zavřít oči,
nejen dneska o půlnoci.
Bojím se tmy, světla taky
chtěla bych mít včera zpátky...
Nádherné...Procítěné..Tak dušetklivě...
09.06.2019 23:12:16 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Děkuji :)
09.06.2019 23:13:20 | Šíleně smutná princezna
Nemáš zač, přejemná Princezničko :)
09.06.2019 23:35:58 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
něco tu možná bylo a asi není a možná je to celé jenom snění...?
To není princezno správný stav pro psaní básně. Když básník chytí inspiraci, tak to s ním cloumá a nespí, plete si jména atd. Hrozně to v něm pracuje a ví 100%-ně dobře o co jde. To téma je jasné jako facka a básník žasne a trápí se, jak to nejlépe vyjádřit. Čekej jistě to přijde.
30.05.2019 08:44:36 | Karel Koryntka
Smutná princezno, přeji ti, aby tvoje další básnička byla veselejší. Dávám tip a zdravím z Prahy.
29.05.2019 22:56:26 | danaska