Na louce

.
Stoupá dým z oblaků jimž
jsem nepřikládal důvěru
Prvosečené kaskády pospolitosti
dané do snění za
dnů prospaných v lukách
- Vyprávělas o nespících mužích
a já nechal si zdát..
pokapanou šťávu z černých vánků
vpitou do úsměvu
a sladký klín

Touha mezi mnou a mraky
Meteorologie nezná genitálie
jako výraz pro vichr
natolik mocný
aby stoupal po schodech světlíků
a otvíral zámky panenskosti

Vleže se stéblem
cigaretové improvizace
zakoukaný vzhůru prahnu
Domýšlím se zakroucení
nezapadajících do
rádiusu nebe
které hoří
.
.