Dav šel,jen ona tam stála,
snad udělat krok trošku se bála.
Vráželi do ní jako stádo koní,
proč do ní,právě do ní?
Stála tam tiše,z alabastru tesaná,
v zahrádce,jak růže planá.
Ruce chvěly se,snad uhodit i chtěly,
d vlasů radši nervózně vjely.
Hlas uvízl ji v hrdle trpce,
podívali se na ní někdy měkce?
Dav šel,jen ona tam byla,
ve svém světě snad lepší život žila.
Někdy je dobré se zastavit a rozhlédnout se.
Člověk zjistí, že je kolem spousty krásy.
01.03.2007 20:35:00 | kouzelníček