Adrenalin

Adrenalin

Anotace: někde v jeskyni o samotě napsal jsem si na lístek








Chci se dostat na místa kam se nikdo nikdy nedostane
Chci být někým kým nikdy nikdo nebude
Chci umřít tak jak nikdo nikdy neumřel
Chci mít svůj život pod kontrolou
Chci to teď a tady hned a rychle
Musím se tomu smát musím se ti smát
Musím dělat že se mi to líbí musím se tvářit
že oba víme kam to směřuje
můj příteli
z domu na náměstí
ztraceného města

nedívej se nahoru
jsem tak vysoko kam už stejně vůbec nedohlédneš
Musím se oblékat tak abych zapadl musím u sebe mít průkaz totožnosti
musím milovat lidi které nesnáším musím je zabít
musím jim to udělat
musím si odskočit musím už jít musím odletět
chci to tak moc udělat chci to dokončit
chci to už mít za sebou
jsem největší blbec pod slunce
a vůbec nic už neznamenám



Prostě se to nepovedlo
a už v tom zase lítám
zase se to stalo zase mi ujel vlak
který nikdy nikde nestojí




hraju hluchým lidem na kytaru každý večer až do rána
padám z kopce a říkám tomu adrenalin


vzala jsi mi sny a utekla s nimi za jinými a spolu ty sny sníte
a až budete přecpaní a já zůstanu hladový osamělý zapomenutý a vyčerpaný

hm hm brm bam bim bim bum tam
sr sr srkám brčkem co mám



ty která se na mě díváš a vůbec nevíš co vidíš
nevíš co tě čeká a netušíš kam to směřuje






uploaduj se na můj server a zůstaň se mnou napořád
navěky mladí svěží a superstejní
to je to co chceme a můžeme teď mít


těžko se mi o tom mluví ale vracím se zpátky do Jerevanu
utíkám s bombou pod košilí a cestou stíhám vnímat vůni fialek !!!!!("(/
nejsem upír nejsem zlo nejsem vůbec nic co znáš



vzali mi mládí

přestaň se mnou mluvit tímhle způsobem
nevím co chceš a vlastně si už nerozumíme
jsi cizí




už nikdy
žádný
Kevin
sám doma
už nikdy







ale pokud toužíš po tom zůstat se mnou navěky přijmi mou nabídku
a staň se mou jedničkou i nulou zároveň
už nebudeme muset jeden na druhého čekat
čas přestane existovat
až se spolu nahrajeme na disk a získáme nesmrtelnost svobodu volnost a radost ze života



všechno
shnilo
zdechlo
odešlo





necháme shnít pralesy a spálíme zbytečná města na popel
staneme se virtuálními
budeme sami sobě bohy
univerzální civilizace
generace nesmrtelných
věčných nemocí
bolestí
srázů ze skály
prázdných nádrží
vyschlých jezer
nedostatku místa na disku


život člověka je jedna malá epizoda v seriálu náhod
které určují kdy se kým staneš a kdy už nevstaneš
zatímco růst v kyberprostoru je zdálnivě nekonečná linka
smyčka se utahuje
a život přestává být
věčným a bezbřehým
když poztrácel své hranice konečnosti

připoj se
zůstaň tu se mnou
jsem tak sám
jsem tady tak sám
neodcházej
to nesmíš
ty nesmíš odejít
nesmíš se tam vrátit
návrat už není možný
ztratil jsem za tebe všechny cesty které tě dovedly až sem
zůstaň
a buď mým společníkem
v jedné milisekundě tisícovky let









jsem básnická troska dívám se přezrálým okem do života druhých
nechávám na lístku vzkazy o mnoha zbytečných slovech
žiju tak abych to tady nepřežil
přespávám po chatách a v posteli známých
žeru co se dá
v zimě je mi nejhůř
bolí prsty u nohou
miluji svou přitažlivou sestru
každou noc s ní spím dokud se zase neprobudím
toužím s ní mít rodinu
udělat si to o zeď jejího obýváku
plížit se tiše v břiše
někdy se motám
to mám za všechny své hříchy
miluju už jen aby se neřeklo
ze setrvačnosti
jsem strašně zlý
rozšlápl jsem dětem hrad z písku
a nesnědl maso hodil jsem ho psovi
piju brčkem benzín
chci tě chci tě říkám a přitom tě mám
beru si tě ale vůbec tě nepotřebuju
nehledal jsem tě
mluvím sám se sebou
pro ten pocit z podvodu
a rostu jako strom až do nebe
neuvařil jsem ti kávu

a vůbec mě to netankuje

a vůbec
co si to dovoluješ
jsem hřebec
velvyslanec z marsu
hrozba

po všem co jsem už stihl prožít si teď připadám tak nějak opotřebovaný
léto už nikdy nemůže být takové jaké bývalo kdysi
všechno má divnou pachuť ocele
všechno je chladné a cizí a co je nejhorší
tváří se to jako stará známá banalita
běžnost
"všechno je jako kdysi" to si mám myslet
ale není
když já už nechci pátrat potom proč a jak
nechci vědět nechci znát

chci s tebou jen spát ty básnická trosko
udělat ti ve svém světě místo
a možná tě na konci příběhu uškrtit
všechno
je jen jako
vždycky se nakonec nějak probudíš

alespoň si to chceš myslet

ano
teď je to jako padat bezednou jámou
nakonec si na ten pocit pádu zvyknu a budu ho považovat za součást svého života
rozmazaní lidé
rozmazaný svět

všechno bude
zase
takové
jaké
to

být

když jsi mladý život je nekonečný a možnosti jsou na dosah ruky

přísahám alkoholu že už nebudu nikdy pít
berte drogy
žerte zdravé lidi
nezdravte zeleninu












všechno
nikdy
ani jako
žádný Kevin




já se tak hrozně moc chci stát tím idolem kterým jsem nebyl
chci se moc proletět nad polem pšenice
mohl bych po tom i přistát
a už nikdy nevzlétnout
jen kdybych mohl alespoň na chvilku
letět prostě letět
chtěl jsem být tvým


už nikdy
šebek
nikdy
ztratit
se už
můžu
nechci
jsem




'(/¨)
Autor CoT, 25.07.2019
Přečteno 130x
Tipy 14 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Aaliyan, gallatea, odnikud, lawenderr, Iva Husárková, Frr, šerý, Marten
ikonka Komentáře (4)
ikonka Komentujících (4)

Komentáře

Er, ty se nikdy neomrzíš :-)

23.08.2019 07:15:14 | Aaliyanreagovat

Ved som slubila - nikam nepojdem. Tu som tvoja...a to je mozno trvalejsie, nez vsetko ostatne...

13.08.2019 21:22:10 | gallateareagovat

šaty patří do skříně.

27.07.2019 23:17:01 | odnikudreagovat

tolik ulámaných trnů nacpaných do střívka textu, že jej na mnoha místech propichují a sypou se v niveč..:-D*

25.07.2019 20:17:42 | Frrreagovat

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.6 | Facebook, Twitter