Anotace: Prozradíš se mi někdy?
Bojíš se Slunka, holčičko?
Chce svými paprsky Tě něžně hladit,
vždyť je to Tvoje Sluníčko!
Jak tě jen mohlo napadnout,
že by Tě někdy mohlo zradit?
Bojíš se deště, Kamínku?
Že způsobuje erozi?
Neboj se toho pramínku,
ten jen objímá valounky!
Z vody Ti zkáza nehrozí!
Bojíš se také větru asi.
Neboj, on nestane se tělem!
Chce jenom jemně čechrat vlasy,
chladit Tvou tvář a rozhánět
mraky nad dívčím čelem.
Bojíš se noci, maličká?
Že do tmy nikdo nečeká
s Tebou, by šeptal slovíčka
co obavu Ti sejmou z očí...
A cesta k hvězdám daleká...
Proč by se měla děsit noci
a v šeru čekat na kohouta?
Sny nejhezčí jsou před půlnocí,
a každé ráno je jen spoutá ...
30.11.2007 13:04:00 | Hesiona-Essylt
... zařadila nebo dala bych ji do lásky ... patří tam ... opravdovostí ...
13.04.2007 14:19:00 | Marcella
jóó
:-)))
Á gregy, jsem si ani neuvědomil, že je tu někdo, kdo ví víc ...
:-)
06.03.2007 15:19:00 | La Suneteto
Nu, co dodat, si krásný nádherný něžný romantik a píšeš čistě...
Ještě, že jsme Tě neviděli...;-)
..
06.03.2007 14:06:00 | Teri Jane