jako lunapark

cestou kouknu na dvorek
a říkám si
tahle planeta byla bláznivá
vždycky 
když slepice je potomkem
tyranosaura rexe

spousty lidí v lunaparku
kvůli tetování se těžko rozlišuje
kdo je světský a kdo návštěvník
tak jako ve světě už nepoznáme
kdo je mudrc a kdo hlupák

lunapark je jako svět
křiklavé barvy
řvoucí hudba
umělí panáci
kulisy místo skutečnosti
kupujeme předražené nic

řítíme se závratnou rychlostí
hází to s námi do stran
hlava se točí
vzestupy a pády
žaludek v krku
srdce v kalhotách
smích a křik a skřípot
dvě power girls u střelnice
chvíli na nohou
chvíli vzhůru nohama

dávno už nevnímáme
že zběsilá cesta vpřed 
vede pořád dokola
pořád dokola

cpeme se tyranosaury 
a predátory jsme sami sobě