Sklenice života

Svou sklenici plním si po okraj

Pomalu, lehce, po slzách, po kapkách

Nikdy už nebude na Zemi boží ráj 

Když z nebe se houpe mi oprátka 

Svou sklenici už vínem nenaplním 

Poslední doušek rudý jak plamen kostelních svic

Přes Boží vyschlou zem a nebo navzdor trní 

Se vydám ku smrti, jak staré lišky z pod vinic