EVOLUCE

OBR NA PROCHÁZCE

Co vidí, to sebere:
do ruksaku Ósaku,
do kapsy Vltavu.


FARMA HORNIN

Ať žije žula!
volají všichni.
Jen mramor
mračí se opodál.


EVOLUCE

O Markétě tajně snil
Miroslavě verše psal
Marii za ruku bral
Martu na rty líbal
Moniku přes krámy šukal
Miladu si vzal
Po Martině řval
Mrcho


POKAŽENÝ ŠPACÍR

Na procházce Stromovkou
Halas tiše sykne:
Bacha, Šalda!
a už mne s Horou táhnou za strom.
Stihli jsme to jen tak tak.
Skryti za bukem třeseme se,
na čelech ledové krůpěje potu.


SCHŮZE

Všichni řvali,
jen já mlčel.
Breton po mně hodil šicí stroj,
Queneau vstal
a odešel.


SCHŮZE 2

Všichni drželi hubu,
jen já se ozval.
Nezval po mně hodil židli,
Teige vstal
a odešel.


STARÉ STROMY UMÍRAJÍ, ABY NOVÍ LIDÉ MOHLI NAKUPOVAT NOVÉ VĚCI

Po dlouhé nemoci první kroky
vedly mne za starými přáteli.
Nenalezl jsem je.
Všichni jsou mrtvi, už je neobejmu.
Uprostřed vyasfaltovaného parkoviště
trůní barevný kvádr hypermarketu.


PÁLAVA

Pálavské víno,
k němuž jsme tíhli,
to je tím vinno,
že nejsme štíhlí!

Nektar ten sladký
byl pro nás kosmem;
teď jsme jak matky
v měsíci osmém.


MEMENTO MORI

Otázka, co je po smrti,
je moje věčné blues;
jen strohá zpráva o úmrtí,
kremace, urna, šlus?

I v chvílích sladké rozkoše
Boha se v duchu ptám,
přesune-li mne do koše,
či smaže jako spam.

...
rozum tuší
v těle duši
hledá a hledá
nachází leda
kůži maso kost
a dost