Čekání na návrat

Občas ti slibuju
Že budu doma v deset
Maximálně v jedenáct
Dneska opravdu
Abych přetáhla
A zhroutila se na gauč v půl páté
Opile smutná a ušmudlaná příběhy
Z nočních tramvají

Prsty polité alkoholem si tisknu do vlasů
Rtěnka se rozpila
A já
Omámená nocí
Svlékám oblečení vonící po kouři i parfému
Když vedle mě stojíš s úsměvem svatých
Kteří shlíží na hříšníky z těžkých mramorových podstavců
Vědoucíma očima

Moje můry mě vždycky
Kdo ví proč
Doženou na Újezdě
Nutí mě sklonit hlavu
A hledat oka na punčochách
Které na večírky ze zásady nenosím
Ani v zimě

Nemám trpělivost sochy
Zamrzlé v jednom momentu
Definující okamžik co bude trvat věčnost
Dokud se mramor nevydrolí
Z obličeje nezmizí hlavní rysy
A zbyde jen odhalené torzo
Čekající na návrat
Čehokoliv

Lítost mi stahuje krk
Když se vracím
Znovu a znovu
Pokaždé jinou cestou
Do stejného bodu
Tam
Kde se slova utopila v tichu
Bázně z prozrazení