Mysl draka

Mysl draka

 někdy máš touhu spát
v hořícím srdci svého smyšleného draka
schoulit žebra do drcených řad
a chrlit plamen jako byl bys drakem sám

 začal podzim melancholií plnit tvé průsmyky
rána jsou ti jako srdce draka zhaslo by
tvůj smích sklouzává po havraních křídlech
a matný smutek zůstává ti na rtech viset

 z čela stíráš vlhké ticho podobné tvým vnitřnostem
jak mlhu polykáš do syta jsi tím bílým pískem nadýmen
ze stromů ti listí zastaralé na hruď buší
to co ozývá se po nárazu chvěje tvojí duší

 ještě chvíli vydrž podzim draku
ještě chvíli vydrž umírání
ještě chvíli ať se tvoje srdce raní
ještě chvíli do zimního spánku

Autor Náladový básník, 15.11.2019
Přečteno 238x
Tipy 4
Poslední tipující: Amiradi, Anděl, Marten
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ještě chvíli ať se tvoje srdce raní - to je ale jalovina že, ostatní podobně, někdo holt má depku rád, někdo ji rád dělá

16.11.2019 08:34:42 | Karel Koryntka

Jalovina, takže mám to chápat tak, že se Vám celek básně nelíbí?
Děkuji za odpověď. :)

16.11.2019 13:23:20 | Náladový básník

Neskutečné.....draci a havrani....miluji je...líbí se mi!

15.11.2019 16:59:47 | Anděl

Děkuju :)

15.11.2019 17:23:23 | Náladový básník

Sem prostě hňup. Podle mě by měla bejt ňáká složka, kam autor vysvětlí, co tim myslel. Nějak to oddělit od komentářú, aby ti, co chápou, se tím nemuseli zabývat, ale hňupi jako já aby mohli kouknout a pochopili. A měli z toho taky radost. Z mých mnoha otázek jen jednu, co autor myslel tímdle: jak mlhu polykáš do syta jsi tím bílým pískem nadýmen. Proč pískem a proč nadýmen?

15.11.2019 15:53:29 | praetorian

Ahoj :) Podle mě jsou nějaké "vysvětlivky" k básním bezvýznamné. Poezie odhaluje nitro básníka v jeho abstrakci. Jak moc je abstrakce vysoká, si udává sám autor podle toho, co s textem zamýšlí nebo nezamýšlí. Takový Vladimír Holan si liboval v abstrakci vysokého rozsahu. Ale to jde teď mimo. Rád alespoň vysvětlím, na co ses ptal (snad nevadí, že tykám).

Písek jednoduše proto, protože jsem si tu jemnou mlhu představil jako zrnka písku, zobecnil jsem to. Nechtěl jsem psát např. "zrnka písku...".
A u slova nadýmen jsem přemýšlel. Měl jsem pro sebe dvě varianty: nadmutý nebo nadýmený. Nadýmen jsem použil spíše pro tu neúplnou shodu s prvním veršem tohoto odstavce. A také proto, že tím vlastně nijak nelžu. Protože mám pocit, že z toho, jak vdechuji mlhu, cítím se jako opilý.

15.11.2019 16:42:35 | Náladový básník

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí