Po dnech stresu
A nocích samoty
Jsem v útulné cukrárně
Rozprodával svoji duši
Líbila se mi stylovost podniku
V kontrastu s řeznictvím naproti
Ale divil jsem se
Proč zákazníci
Pojídají orgány duší
Potom jsem si
Začal všímat
Co se děje
S prázdnými talíři těl
Zákazníci si je odnášeli
Místo svobody
Bez mantinelů morálky
Je čekala otročina
Napůl bez orgánů
Jsem se vypotácel ven
Začal hledat práci
Pro vydělání peněz
Za ty budu
Rok po roce
Šetřit na nové vnitřnosti
Budu hledat
Doktora Frankensteina
A obávat se
Jaké ze mě
Vytvoří monstrum
Moc se mi líbí. O duši vím ledacos...a taky jsem hned po první básni zde dostala pěkně za uši kvůli duši:-) upíry jsem nesnášela...ale baví mně o nich psát:-) upírky jsou obecně krásné...pokud tedy jsou najedeny:-) za mně dnes *ST*
18.11.2019 21:31:48 | Anděl