R.I.P.

.
.
Ulice je pitoreskní fiflena
co teskní po muži
bez jména
zřejmě neznámý vojín
padl ve válce
o důstojnost hlouposti
svůj nakousaný krajíc zítra dojím
pod palcem malá obálka
kterou lidé znají

Vlastně si říkám jak
je všechno v pořádku
slastně si vzdychám když
emoce mé zdechnou
a cizí stíny plácám po zadku
obraz vlasti
hledící úkosem

Nechť verše větru neskonají
Písmena v řádku nedopsané knihy
spočítané pihy na nose
a listy v loužích

mít na památku
.
.