Kroky
Kroky
když mi lížeš ušní lalůčky
tak mě mrazí
v zádech
a kroky
těch lidí všude kolem utichají
těch lidí, kterým jsme ukradení a přesto se o nás tak moc zajímají
doprostřed postele
se nesměle
posadím nahá
a dráha
s polibky je lemována těmi
co je chtěli
jsou vlastně slyšet všude
a budem
se jich bát
a stát
si sami na svém oblíbeném osudu
aby nám přece
neutek
Autor Neegoista88, 29.11.2019
Přečteno 292x
Tipy 10
Poslední tipující: Krahujec, Amiradi, Marten, jenommarie, Dreamy, šerý
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Moc povedené a hlavně ty chvíle nemůžou otrávit ti co odešli, co chtěli nebo co z jiného důvodu nepřejí. Zůstaň nahá sedět dál a svez se po té dráze ;-)
29.11.2019 07:54:53 | petrzal
Lízat lalůčky? Ou! Ty se přece mnou. Snad jedině tak, vyplašíš mravence v podbřišku.
Hezká báseňka s nádechem vkusného eroromantizmu.
29.11.2019 02:32:50 | šerý
