Nemocné ráno

Doktorka mě vysvobodila
Z nekonečného proudu řeči čekárny
Studeným stetoskopem
Mi v tichu přejíždí po těle

Do sklepa zavážejí
Ledové bloky samoty
Po jejich tajících hranách
Stékají krůpěje šílenství
Když je olízneš
Chutná jako citron

Z Alpské louky seřadiště
Tiše zní odlesky
Hořců a zvonků
Železničních svítilen

Nad nimi se zvedají
Temena šedých
Sloních hlav
Nebližších hor

Smutek se na ně snáší
Jako velký pták
Šedivé perutě mlhy
Nechává svěšené na zemi

Na pozadí běží
Neslyšitelná hudba
Obměňuje podobné ornamenty
Jako strohá krajina severu

Jen v hlavě zapomněl někdo zhasnout
Lampičku naděje
Nevypil
Štamprli špiritusu