Věčnost minulosti

Věčnost minulosti

Mnohokrát jsem viděla ten soumrak,
kdy barvy se tetelily
a promítaly v zornicích
umučených laní
nekonečným elegantním během.

Natahuju prstíky
jako malé dítě,
chci se dotknout toho bílého nahoře,
je to měkké jako vata,
proplouvá to
a umí se to zhmotnit
v představách.

Umím to jen já, že ano?

Šepotání utíká zběsile
uličkou širokou,
plnou plyšových stresů
a pozitivní aury.

Slyšela jsem tu vůni,
byla ve tvém doteku
a dechu
a vráskách mimických...
Přečteno 324x
Tipy 2
Poslední tipující: Gabrielle Taroka
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

myslím,že je to celé pravda,neotřesitelně a šarmantně pronesená...vždyť každý si myslí,nikdo neumí obdivovat tak,jako já.

05.03.2007 20:20:00 | grygaruv atelier

Tam někdy v budoucnu o pár životů dále ... bude určitě minimálně jeden člověk, který bude tyhle básně obdivovat... :*

04.03.2007 19:09:00 | Trapné děťátko

nemám slov a taky musím říct..je to super,...jsem z otho úúúplňoučce nadšená:)...
a roboti:...MeGA...takže na tom asi něco bude;)

04.03.2007 19:02:00 | Lizzzie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí