Carpe diem

tvrdá srážka s tvým egem
s napoleonským syndromem tvojí jedinečnosti
nebolí
mít pravdu deště
přecenit svět
hanebným svým hněvem
zalykat se bílým prostorem
nedokonaných citů
k čertu s tím!

něco ti povím…

seru na to
seru na zlatý klíč podmínek
vyjebávám s možností jít dál
ďábelsky stejně tě mám
protkaného v sobě

za zuby jazyk klouže
kroutí se a mlaská
potažený vnitřnostmi svalu
co srdcem se zove
přesto němý zůstane

anděl mávnul křídly
opuštěn uvnitř své zvrhlé hlavy
stojíš tu v davu
přesto sám

carpe diem
ve své roli !