Tehdy jsem se chvíli bál
Pokoušel jsem se o Tebe
(celý nejistý zda smím nevěda)
Vím
Stud umně jsi polibky zakrývala
vždyť oba jsme tenkrát byli více děti
Dětmi jsme tenkrát bývali dlouho
.........................i přes osmnáct
Objevovali jsme navzájem svá těla
zvolna a pomalu otevírala se opona
za kterou jsme sami pro sebe
hráli svou hru
Když jsi pak prostřela
na podlaze nového bytu
a seděli jsme u kafe jako turci
s nohama zkříženýma
.................pod sebou
Bylo to úžasné.....
byli jsme spolu
............doma u sebe
Prázdný byt byl náš chrám lásky
a tys mi šeptala
o svém štěstí
Ne nikomu neprozradím ta vyznání
....................................čarokrásná
Snům netřeba snít.....projdou se nocí....sem tam za někým se staví....s někým se obejmou...někoho zlehka pohladí....jen těch dětí co třeba obejít....Vím,není to snadné...ale lze nocí užít si líp.........???
04.03.2007 22:31:00 | lacrimae
Ty tak hezky vzpomínáš,že jsem z toho dojata.A možná se mi to i bude zdát.Je22hod.Tak :Dobrou a hezké sny se svými mladými láskami.
04.03.2007 21:58:00 | s.e.n
Do našeho prvního bytu... když jsem tam přijela, zametala cestičku k němu, manželova matka... stěhovali jsme se a já tu noc spala v novém bytě sama a tolik jsem plakala, že si to pamatuju ještě dnes...manžel spal s rodiči na ubytovně :-(
04.03.2007 21:38:00 | no