Anotace: -
Z dnešního večírku si domů vedu samu sebe
Unavenou z tekoucí krve
Která dřív byla mojí součástí
A možná mi tuhle tuhla v žilách
Ale teď mě opustila úplně
Takové jsou prý pády z výšky
Trpké a bolavé
S výkřiky do ticha
Kdy svět zpomalí
Aby se zase rozběhl normální rychlostí
Po pádu na temeno hlavy
Snad aby neutrpěl obličej
A nos se znovu nezlomil
Abych zůstala pořád hezká
I po takové době na mě whiskey volá jménem
Gin mi šeptá do ucha uklidňující slova
Šimrají tak
Že někdy upadnu
Ale častěji se držím hrany baru
S hlavou vztyčenou
Navzdory pozdní hodině
Protože mám vychování
Které nutí držet páteř rovnou a hlavu nesklonit
Nesmím se ale zaklánět
Nahýbat láhev ke rtům
A hltavě pít
Abych neztratila odvahu kráčet
Protože už nechci
Aby se svět zastavoval
Kvůli mým ohlédnutím
Líbí se mi to. Dilema z vrcholu barové židle. Tak jen čekat, než životu přejde žízeň.
30.01.2020 22:50:10 | šerý
Život má žízeň? To je hezké přirovnání. Doufám, že ho přejde chuť.
06.02.2020 16:56:11 | její alter ego