Anotace: Nevzdam to, jeste ne....
Temnota
Tam za městem v lese
Jen měsíční světlo a já
Můj stín ztěžka nadechne se
A temným hlasem povídá
"Chceš do ríše stínů?
Já tě znám
Jsi připraven nést svou vinu?
Přidej se tedy k nám"
Obklopen stíny svět potemněl
V kapse náhle něco mě tíží
Pistole s jediným nábojem
Krásný konec už se blíží
Ta touha stínem se stát
Stačí to jen zmáčknout
Ten kus ledu v srdci začíná tát
I stíny kolem začínají řídnout
Tak jsi zase jednou vyhrál
V souboji starém jako svět
Ještě není čas ještě chceš jít dál
Ještě máš sílu užít si svůj let
Stojíš tam a měsíc je pod mraky
Hledáš svůj stín, už necítíš chlad
Nevěříš na žádné zázraky
Víš ,že jednou stínem musíš se stát
06.02.2020 08:56:56 praetorian
Jak už to bývá, hodně autorů hezky začne, ale postupně jak to chce ukončit, tak na lecos rezignuje. Ale jo, dáme týpek :)))
06.02.2020 06:00:58 petrzal
Tyhle obrazy ze dna duše nejsou nikdy veselé a přitom každému tolik blízké . . . .
06.02.2020 00:13:01 šerý
Tak mě navnadila, mimo směrně, Tvá zdánlivá anonce Petry Janů, LP Exploduj.
Ale poznání, to není zklamání. Jsou to výborné verše.