Anotace: Nevzdam to, jeste ne....
Temnota
Tam za městem v lese
Jen měsíční světlo a já
Můj stín ztěžka nadechne se
A temným hlasem povídá
"Chceš do ríše stínů?
Já tě znám
Jsi připraven nést svou vinu?
Přidej se tedy k nám"
Obklopen stíny svět potemněl
V kapse náhle něco mě tíží
Pistole s jediným nábojem
Krásný konec už se blíží
Ta touha stínem se stát
Stačí to jen zmáčknout
Ten kus ledu v srdci začíná tát
I stíny kolem začínají řídnout
Tak jsi zase jednou vyhrál
V souboji starém jako svět
Ještě není čas ještě chceš jít dál
Ještě máš sílu užít si svůj let
Stojíš tam a měsíc je pod mraky
Hledáš svůj stín, už necítíš chlad
Nevěříš na žádné zázraky
Víš ,že jednou stínem musíš se stát
Jak už to bývá, hodně autorů hezky začne, ale postupně jak to chce ukončit, tak na lecos rezignuje. Ale jo, dáme týpek :)))
06.02.2020 08:56:56 | praetorian
Tyhle obrazy ze dna duše nejsou nikdy veselé a přitom každému tolik blízké . . . .
06.02.2020 06:00:58 | petrzal
Tak mě navnadila, mimo směrně, Tvá zdánlivá anonce Petry Janů, LP Exploduj.
Ale poznání, to není zklamání. Jsou to výborné verše.
06.02.2020 00:13:01 | šerý