Ráno zapáliš svetlo
v srdci novej obete
a uvelebíš sa v ňom
ako v kresle v obývacej izbe
naleješ si
zožerieš plný tanier
zajebeš si
odgrgneš
utrieš piču do záclony
oblečieš sa
nepozdravíš
zhasneš
odchádzaš
zbohom nenecháš
ani pod rohožkou
ani hodené v schránke
nezavoláš
neodpíšeš
neexistuješ
večer je vo všetkých obývačkách taká tma
že sa nikomu nechce k vypínaču
a čo na to srdce
"Ráno zapálíš světlo." Super start, který mi připomenul tvé ranné začátky na Pište Povídky. Je to dobrej lidovej postřeh všedního dne.
(Jen s tím "otíráním" by u mě měla problém. Mám jen plastové žaluzie.)
06.02.2020 11:40:41 | šerý