Příběh růže

Není těžké spatřit lidskou krásu,
jak se dívka v růži přetváří,
sladká vůně planoucího vlasu,
smíchu jizva hebká na tváři.

Každá růže ale časem zvadne,
každé listy časem odpadnou,
avšak moje nerovná se žádné,
ani když jí lístky vyblednou.

Stále totiž vidím její krásu,
stále je to pohled slzavý,
a i přes to zahalení času,
její oči příběh vypráví.

Příběh o tom jak se baví vrány,
o tom jak vyl šakal na měsíc,
to, jak byly hvězdy ukovány,
a to proč je jich tisíc.

To, co král bez svého lidu zmůže,
jak se vlci bojí jehněte,
a i ten co opěvuje růže,
to je ten, co slyšet nehcete.

Hudební doprovod