Opilec
Opilec
Anotace: Ráno jsem ho viděl, jak zoufale se snaží být živý a vrátit se k příběhu, který rozehrál.
U cesty v prachu,
smutný a zmuchlaný,
je plný strachu,
ztratil pud obranný.
Navlhlý z kaluží,
slz ranní rosy,
už si nic nedluží,
je v trní bosý.
Čte v ranní mlze,
za svitu měsíce,
vůbec ne drze,
domů chce nejvíce.
Z radosti zoufalsví,
a z vína zvratky,
vzpomínky z manželství,
život je krátký.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk25.02.2020 21:27:47 šerý
Tak jsem se zamyslel. Mít Sedmičkou Lihovou v jiném stavu... jo! V zoufalství kondom není na dosah. Možná mnohá reptání z vrcholků hor. Ale do údolí stéká prozaická lidskost.
Pěkné a ze života*
25.02.2020 13:09:26 jenommarie
Nesoudit, nikdy nevíme a neznáme toho druhého ceSTu, kterou jde a jak těžká byla, či je.
Je to smutný pohled, když nad sebou samým člověk " zlomí hůl" a už ničemu a nikomu nevěří. Je těžko hodnotit, jelikož opravdu, v jejich kůži člověk není. Zase poskytnout jídlo a né alkohol. Je dobře, že už jsou místa, kam se můžou obrátit, jenže oni se stydí. Podle mého, když je ten pád na dno rychlý a velký, tak určitě. :-(
26.02.2020 05:43:10 petrzal
Z vrcholu na dno jsem šel dvakrát - jen koukám jaké to je když člověk ztratí chuť to znova riskovat.
25.02.2020 07:58:06 Miss_Rosa
Jo, mnohdy na ně koukáme s pobavením, jindy z odporem, co však zažili, co je zlomilo, že je to zavedlo do trní, to se nedozvíme. Svět je plný příběhů.
