Slovní jed

Nemocná mysl,
raněna slovem,
hledá v tom smysl,
s jistým pevným bodem.

Pak ticho přichází,
v hlavě běhají příběhy.
Srdce spoutané provazy,
rozum vystavuje své postřehy.

Snad okamžik jedu zas utichne,
ty příběhy však v hloubi zůstanou,
jak kopí co za čas nás znovu propíchne
nečekaně a podle však přesně najednou.