Návštěvnost
KRAJINA MÉ DUŠE
KRAJINA MÉ DUŠE
KRAJINA MÉ DUŠE
je plná výmolů skalisek a srázů
má však také svá útočiště
známá i důmyslně skrytá
která se zjevují jak spása na poslední chvíli
když úzkost začíná bušit do spánků
potkávám se v ní s pocestnými
ochotnými pomáhat si v nouzi bez zbytečného ptaní
kolika z nich jsem možná i já sám?
jak mnoho mám vlastně podob v krajině své duše?
a proč je mi neznámá i známá zároveň?
jsem chvíli pěší
co z lávových polí vchází rovnou do kouzelných zahrad
abych se vzápětí svezl dráhou podzemní
plnou jeskynních prostor místo stanic
jež skrývají překvapení která jen někdy podvědomě tuším
nevzbuzují však ve mně strach
na obzoru v ní vidím celá města
snad jako připomínku že nejsem ve své zemi sám
je mi však lépe v panenském terénu
kde se vše budoucí teprve zrodí
kde barvy přechází jedna v druhou překvapivě a nečekaně
kde nevím co přijde za nejbližším rohem
a co mě láká jít za čímsi stále dál
někdy si připadám jako bych se v kruzích vracel
a přitom nikdy nejsem tam kde jsem už jednou byl
alespoň nikdy stejně
mění se perspektivy a místa povědomá proměňují tvář
jsem vykladač snů i jejich objevitel
fantasta udivený v krajině své duše
nechci v ní ale být nikdy lhář
Praha, 5.3.2020
https://www.youtube.com/watch?v=2Am2UdU-vDw
Komentáře (35)
Komentujících (14)
Doporučit
TiskPovedla se Ti, i já v ve své duši reju jak slepý krtek, ale něco nadějného mě pudí jít vpřed, i když pracuje slepota.
08.03.2020 13:09:54 | Tvbm
Hlavně, že je to nutkání jít dál - díky za reflexi :-)
09.03.2020 15:36:29 | Amonasr
krajina duše v změně neustálé
i strach tam někdy drží stráž
v pohybu do kruhu i po spirále
a mosty spálil by jen žhář
**
06.03.2020 14:53:32 | JC senior
Díky za krásně poetickou reflexi, Jiří :-)
07.03.2020 12:35:36 | Amonasr
Panenský terén v duši je neznámá budoucnost, nadějná a lákavá.
Celá báseň je perfektní.
06.03.2020 08:08:21 | Donne
Děkuji za vstřícné přijetí :-)
06.03.2020 13:54:57 | Amonasr
I v tom pozdním věku
mívám mnoho vděku
ke krajině v duši
srdce stále buší
pro barvy života...
Čtu si zase znova
této básně slova,
jen říci jsem chtěla
moc líbí se mi celá,
toto nejvíce:
...vše známé vidí jinak a stále nově
jsem fantastou udiveným v krajině své duše
nechci v ní ale být nikdy lhář ***
05.03.2020 23:09:08 | Kapka
Děkuji za krásný komentář, Kapko :-)
06.03.2020 13:54:28 | Amonasr
v kasematech labyrintu své duše...jak je mi to blízké! ST* :-D*
05.03.2020 21:59:53 | Frr
Tak to mě těší, Jiří - díky :-)
06.03.2020 13:53:36 | Amonasr
Pěkná a povedená cesta labyrintem lidské duše.
05.03.2020 16:51:27 | šerý
Díky za souznění, šerý :-)
06.03.2020 13:53:16 | Amonasr
Náročná předsevzetí si dáváš...podvědomí je tvrdý vyjednávač...;-)
05.03.2020 16:00:09 | Marten
Nelhat sám sobě je možná jen zbožné přání, ale snad i bohulibé... ;-))
05.03.2020 16:02:38 | Amonasr
...říká se: vždyť se znáš nejlíp...ale je to trochu trik podvědomí...;-))
05.03.2020 16:09:03 | Marten
S tím můžu jen souhlasit - nikoho neznáme nejlíp, sebe nevyjímaje :-) Znát někoho nejlíp je myslím dost nepokorná a zavádějící ambice. O to hezčí ale mohou být ty občasné momenty překvapení - anebo taky nemusí... ;-))
05.03.2020 16:15:20 | Amonasr
...všichni si trochu lžeme...bez toho bychom se sebou nevydrželi...;-))
05.03.2020 16:24:54 | Marten
Ano krajina tvé duše, zde pěkně promlouvá a známe všichni, jak ve svých krajinách bloudíme kolikrát.
Mic hezky si zde napsal o své krajině. ;-) "ST"
05.03.2020 14:58:59 | jenommarie
Ano, o zamyšlení se nad vlastními krajinami v duších mi jako obvykle šlo především - děkuji za vstřícnou reakci :-)
05.03.2020 15:48:56 | Amonasr
I já děkuji milý Amonasře;-)
05.03.2020 17:29:28 | jenommarie
je dar umět odevzdat to dál )
05.03.2020 14:54:30 | Petbab
Však také patříš k "obdarovaným" - díky za reflexi :-)
05.03.2020 15:46:42 | Amonasr
Moc pěkné zamyšlení. Přesně tak, hledáme a odhalujeme skrytá zákoutí a sami sebe občas překvapujeme:-)
05.03.2020 12:53:30 | vlnka
Ano - alespoň bychom se o to měli snažit :-) Díky za souznění :-)
05.03.2020 15:45:38 | Amonasr