.
Jsem ze starých dob
kdy byly lednice menší než člověk
prach nevysával robot
a mluvilo se o smrti
Nebyly to jen kytky na hrobě.
Odhalujeme se každý den zahaleni spánkem
Vzkříšeni okamžikem
lásky
která je.
Pocit jako když se ti
narodí dítě
Radost kterou zatím
nejde pochopit
Z jedné nitě
ušijí se šaty
pro nahatý byt.
Jsem ze starých dob
kdy byly nemoci větší než moc
Nemeškám zbytečnostmi
kopou mi hrob
Vítám jaro
chřestím sešlými kostmi
Zvířeno
.
.
...zvířil si......mé smysly.....líbí.....Ji./úsměv/..taky jsem ze staré
doby....možná ještě starší....a o dům dál.....se stromem a divočinou
za humny...
13.04.2020 18:34:30 | jitoush