Čtvrtá ranní

Sólo ranní ze tmy letí,
jak šíp noční do obětí.
Z korun stromů do stínu,
ospalou probudí hladinu.

Na obzoru oranžová páska,
kde čeká šanci ohnivá kráska.
Já z cigarety tahám dým,
na včerejšek už nemyslím.

Zas a znovu noha nohu mine,
tiše ať ostatní nerušíme.
Jenom ten zpěv ranní,
proti snu je krutou zbraní.