Noční město

Kuželem světla
do tmy se vpíjím.
Příběhem co noc četla,
i těmi co míjím.

Tichem zní tajemně,
kroky tak ospalé.
Únavou poměrně,
klapání stejné.

To prázdno cosi věstí,
jak nepopsaný list papíru.
V sametu absence bolesti,
místo v prostoru pro víru.

Pro víru v to co přijde,
co ulice po stínech zaplní,
co se světlem zas přijde,
až budeme znovu nevinní.