přeživší

jdu kolem zaparkovanejch aut
a z espézetek
se mi točí hlava
je ráno
neptejte se kolik

jako každej všední den
probudil mě
ten zkurvenej budík
ale zejtra to přijde
podvečerní tekutej sen
jako když se ti v puse
rozpouští nebe
znáš ten pocit?

zavřít dveře
pustit si Brahmse
pak možná i Vivaldiho
až se jak žhavý slunce rozněžním

vlejvám si život do žil
zalejvám svoji duši
i na ty vaše!
zvedněte flašky
sklenky
půllitry
nahlas se smějte
potichu křičte

přežili jsme...