Anotace: našla jsem ji v šuplíku a je stará půl roku, ale dneska jako by mi mluvila z duše...
Smrt potichu přichází,
v rukou kosu nachází.
V rukou ocelově šedých,
odporných a seschlých.
Vlasy vlající, i když větru není,
barvu z šedé na černou mění.
Očka má smutná a malá,
aby lidskou bolest neviděla.
Tváří i tělem člověku se podobá,
uvnitř těla však odporná hniloba.
Člověkem by možná byla,
kdyby lásku uviděla.
Proč smrt vlastně zabíjí?
Snad proto, že lásku nevidí.
Lásku by ale vidět mohla,
kdyby nějaké srdce měla.
Smrt posílá duše k Bohu.
Cožpak za to mohu?
Za to, že smrt je tak krásná?
Smrt, je lásky sestra, přichází taktéž nečekaně a bez vyzvání a lidský osud dokáže změnit od základů, ale na rozdíl od lásky je definitivní a na pořád, to láska neumí a nikdy taková nebude...
07.03.2007 21:06:00 | ourbloodiscursed