Stárnutí

Jako voda plyne čas,
na těle mi značky kreslí.
Možná je to jenom vzkaz,
kam až jsme už došli.

Jako kámen jsem se zrodil,
teď značně jsem již omletý.
Nejsem ten kdo včera chodil,
po své zemi prokletý.

Obalený ideály,
začínal jsem jako mládě.
Sny co o mě kdysi stály,
před hlavní pak stály v řadě.

Ubývá mi časem z duše,
však přibývá neduhů.
Svět se ztrácí jednoduše,
ve stopách mých neduhů.

Až se ztratím budu jen,
otisk všech mých počinů.
Jizva v srdci mnoha žen,
s nimiž jsem kdy spočinul.