Prázdno
Prázdno
Mraky z času hutní mlhu,
tíha drtí víčka břehů.
Doléhá a krutě tlačí,
destrukční jako dech dračí.
Ohýbá mysl a celé tělo,
aniž by co zabolelo.
Deformuje moje sny,
plný náhle jsem zas tmy.
Bublina nepraská ta co mě halí,
jenom ležím nemám svaly.
Nemluvím prostý jsem nápadů,
přesto že myšlenek mám hromadu.
Lhostejnost lepí se na paty,
vzdoruji však pěsti mám zaťatý.
červeným hadrem je všechno kolem,
já peru se sám se svým vzdorem.
Vstaň lásko a popjď blíž,
polibkem ze mě sejmi kříž.
Pomoz mi ať k světlu se posunu,
hlazením shoď mi z trnů korunu.
Jedině ty tu sílu máš,
když pohyb svým srdcem uděláš.
Ty můžeš zahnat v duši tmu,
a vrátit mě zas mému snu.
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Wow, ta se mi hodně líbí! Niterná i nadějí prostoupená (alespoň por mě :-))! ST*
22.05.2020 17:09:27 | Majda
Wow, ta se mi hodně líbí! Niterná i nadějí prostoupená (alespoň por mě :-))! ST*
22.05.2020 16:53:12 | Majda
Báseňka prokvetlá jarně vybuzeným smutno-citem. Ale líbí se mi to, zejména: Pomoz mi ať k světlu se posunu / hlazením shoď mi z trnů korunu.*
22.05.2020 13:26:52 | šerý
Moc se mi líbí. Prázdno a zatmění v duši, jen láska (všeho druhu) tu bolest zruší (a tmu změní v duhu). Oslovilo hodně...
22.05.2020 10:52:33 | Kapka
dobré ráno petrzal, má návštěva u Tebe se mi vyplatila...super psaný, takže #ST#... hezký den ):-)...m
22.05.2020 07:17:57 | mapato
