Anotace: o spánku beze snů,kdy nemusíme na nic myslet
prostorem pod víčky
prolétly labutě,
všude kolem se střílí,
pohyby v hodinách,
v třeskuté samotě,
namísto kyvadla
sklíčka růžových brýlí.
smyj naše jména
v mýdlových bublinách,
ztratíme splihlé kůže,
jsme torza myšlenek,
píseň, zetlelost, prach
a z masa plná růže.
mohl jsi zkusit perzonifikovat hodiny, byla by ta básen temperamentnější
17.03.2007 20:53:00 | Pavel Kotrba
člověče tobě je 15 jo? si dobrej. až se ti tu (na literu) nebude líbit, zkus třeba písmák. a třebaz až zmizí ta neohrabanost (která se mi osobně líbí, ale veřejnosti...) tak klidně i dál do výšin kanálních
07.03.2007 12:34:00 | Jan Simon