Ranní přechod
Ranní přechod
Po ránu na skle se sráží,
nosné ze snů vzpomínky,
Mysl líně mlhu váží,
než zahřejí ji plamínky.
Vlhké a studené šero mě halí,
trochu se snad motá hlava.
Možná v přáních jinak jsme vypadali,
možná představa byla laskavá.
Je to jenom přechod ranní,
než motor se mi zahřeje.
Slunce v duši je mou zbraní,
co usmát se mě přiměje.
S kávou najdu odhodlání,
polibkem setřu rosu z rtů.
Z pavoučích sítí varování,
setřesu si ze šatů.
Pak vyrazím zas štěstím opatlaný,
do světa kde mysl bude hřát.
Mysl má nemrzne pod hvězdami,
hlavně se zlomit nenechat.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk25.05.2020 17:25:05 mapato
vono to trochu chce, než se člověk rozhejbe, pak ale to už jde jako po másle...a ať to štěstí chytneš, každý den aspoň špetku, za pár dní ho máš celý pytel...dával jsem pozor, aby se mi to rýmovalo...hezký večer, petrzal);-)...m
25.05.2020 15:46:38 Donne
Je zbytečné rakama lomit,
lepší je vyrazit za štěstím
a nenechat se zlomit.
25.05.2020 09:30:09 Kapka
Trefil ses pěkně.
Slunce nejen v duši
v záclonách mu sluší.
Když do šera musím vstát
hned hledám proč se pousmát...
A když káva zavoní
už jsem trochu na koni
potom klusem za rámusem
všedních dnů či ztichlých nedělí
snad i kousek štěstí nadělí...
