věty se opatrně svlékají
jak čteš; jakoby tu jejich ústa
byla jen pro tebe
..
slepeckými prsty bloudíš
po těle textu
tvůj stín má tvář
nenavštíveného ostrova
příliš severního moře
uprostřed; potkáváme se
dálkovými světly
pak dotykem nechtěných úběžníků
v končinách pomlk
pod rozsáhlými vysvětlivkami okolností
větami překračujeme nenasytné prahy smyslu
oklepáváme vyhořelé významy
do křehkých popelníků tmy
..
v jedné z těch nepatrných tišin
jsem se vteřinou zapřela o nebe
Zase krásně maluješ slovy:)
15.06.2020 19:47:13 | R.K.
Je to pěkně napsané.
Ale věř mi když ti řeknu že se s tím dá žít.
15.06.2020 16:12:03 | Básník Karel
SlaST :)
14.06.2020 20:13:17 | Knoflík
To vyústění básně je skvělé! Ty pocity čtenáře Braillovo písma... co mi víme? Výborná báseň a rád jsem přečetl.
14.06.2020 19:35:47 | šerý
Po kouskách prstem stírané pocity ;-)* *ST moc pěkná
14.06.2020 19:03:44 | jenommarie
..a nebe slasí vyheklo, ale díky Bohu nezřítilo se na Tebe ST* :-D*
14.06.2020 18:30:30 | Frr
helemese.. nebe nepadá.. říkali to už ve školce.. a já jim věřila
14.06.2020 18:47:21 | vojtěška
skvělý, od začátku do konce
14.06.2020 15:53:29 | MLADÝ BÁSNÍK