Strasti života.

Dívka ryšavá stojí nad propastí,
do hlubin temnot hledí.
Chystá se skočit, ukončit strasti.
Však život s ní jen hrál.

Oči modré, jako safír,
ze strany na stranu bloudí.
Hledí dolů dál a dál,
jen bůh ji může soudit.

Hlubina temná, láká jí do lůna.
Dívka ryšavá chystá se skočit.
Však láska jí do klína,
vložila duši.

Neskočí dívka, zůstane živa.
Však na duši bude mít šrám.
Osud jí nadělil ubohé strasti,
zle se jí postavil pán.

Měla ho trestat, měla ho bít,
leč nevinnost si našla svůj díl.
Dívka tak propláče oči,
zůstane živa a plna sil.