Nepolapitelná

Hle, zde stojí anděl zářný, plný růže květ,
sotva větší krásu krás, co stojí poznal svět.
Ach! jaká další utrpení zkoušet budu smět,
když nemohu ji políbit, či do ouška ji pět…
Je mladým proutkem, čistou říčkou
a já platím daň.
Tu utíká mi jako čas neposedná laň.