.
Šel jsem tam kde to neznám
jen nebe mi bylo blízké
bos rozedřené nohy mírně sténám
tu náhle louka květ potiskem.
Zvěčnil jsem mikrokosmos svého pohledu
Já vím máš doma spoustu selfí z říše trav
Mám v sobě velký kus tuláka
a nedovedu
pouze vítat, co vaši ? A buď zdráv.
Tady v prázdnotě jež je vším
usednu na konci
Octl jsem se v životě i v krabici beze stěn
Známe to tunel světlo,
ó jé cit !
Děkuji, rád bych
dnes byl ztělesněn.
.
.
Už se začínám u Tebe opakovat. Pro mě od autorova kvalitní poezie, kterou si vždy rád přečtu.
03.08.2020 20:06:07 | šerý
Tato vážně bolela, nedoporučuji prodírat se porostem, kde vládnou trny. Tam ani nazpět..:) Louka tím potom získává ještě větší čaro..Záchrana, pevný bod.
05.08.2020 20:51:54 | Now
...vžité až pod kůži.....prosáklo k srdci tuláka..tedy dobosa,když ne donaha...Ji./úsměv/
03.08.2020 19:59:20 | jitoush
Naboso rád, ale nejde to všude.
Lidé z jeskyň měli méně zhýčkaná chodidla..:) Možná i srdce.
05.08.2020 20:54:03 | Now