Tristezza

Struny kytar se rozezní,
Hvězdář ticho protkne,
A přichází konec dní,
To mé slabiny se dotkne.

Z nebe se částečky vypouští,
Vesmírného grálu,
Mléčná dráha se rozpouští,
Pod hektolitry žalu.

Tři týdny plynou jako voda,
Znovu naději ztrácím,
Však ono se to nějak poddá,
Avšak stále se tam vracím.

Tam, pod nebem plným hvězd,
Kousek od  smutku plamenů,
Daleko od světel velkoměst,
Trpělo srdce plné kamenů.

Co se stalo, stát se mělo,
Snad osud lepší budoucnost nalézá,
Ale zatím ovíjí mé tělo,
Taková pasivní Tristezza...