Anotace: Kolegyním - sestřičkám z oddělení onkologie
Vstoupily jsme
do rozjetého vlaku
nikdy nekončící směny
s pokorou
a něhou vetkanou do vlasů
modrobílé ženy
Přišly jsme vyčíst z očí
všechnu bolest
strach a beznaděj co znám
tuhle káru smutku
spolu táhneme
až ke hvězdám
24.06.2021 23:10:55 Vivien
Dlouho jsem zde nečetla cosi tak lidské, obětavé, údělu jdoucí s láskou vstříc ...
20.08.2020 01:26:59 Akrij8
Ach, ty modrobílé ženy,
andělé z podoblaků,
něžnými otěžemi,
jízdní řády vlaků,
promění nadějemi.
Přídávám se k díkům a obdivu, za lidskost i poezii Tobě vlastní. S úctou Jirka
15.08.2020 20:27:00 jenommarie
Tato práce se nedá vyplatit penězi, nesmirná lidská síla a obdiv, jistě si zasluhují..tedy i TY velký dík.*ST
21.08.2020 11:06:58 Nikita44
Někdy je to až za hranice všeho, co je člověk schopen snést, ale pak je tady ta druhá strana, to že se na mě někdo usměje, já ho pohladím po tváři... a oba víme...
21.08.2020 12:56:11 jenommarie
Nesmírné bohatství duše a pokora..moc hřeje a je to dar..milá Nikitko, obdivuji tě * ;-) i kolegyňky ..ať ty síly neubývají a ty úsměvy vzájemné jsou častěji než slzy. ;-)*
14.08.2020 18:12:14 Emily Říhová
Ten vlak nikdy zastavit se nedá
a k jeho chodu mnoho sil je třeba
ať nikdy vám úsměv neschází
při zdolávání všech nesnází...
S úctou a hlubokým respektem a velkým díkem za vaši nelehkou práci...
13.08.2020 20:24:54 Danger
Přeji,ať brzy ta naděje co sídlí uvnitř nás,roztáhne křídla a nadechne se.
Opatruj se, první v řadách modrásku.
13.08.2020 21:54:47 Nikita44
Naděje je v nás a sílí s každým nádechem ... většinou až do posledního vydechnutí
Modrásek:)
13.08.2020 18:12:32 Amonasr
Hluboká poklona před vámi i před tou hloubkou lidskosti, která dýchá z Tvých veršů... :-)*
12.08.2020 23:06:02 jitoush
.....modrobílá "světýlka" na cestě,kterou lemují bolesti a strasti.....a ta "světýlka"svým svitem ulevují a svítí na cestičku uzdravování se.Ahojky Niky,ráda Tě tu ráda/úsměv/.Tak se opatruj. ....Ji./úsměv /.