Modrobílé

Modrobílé

Anotace: Kolegyním - sestřičkám z oddělení onkologie

 

Vstoupily jsme

do rozjetého vlaku

nikdy nekončící směny

 

s pokorou

a něhou vetkanou do vlasů 

modrobílé ženy

 

Přišly jsme vyčíst z očí

všechnu bolest

strach a beznaděj co znám

 

tuhle káru smutku

spolu táhneme 

až ke hvězdám

 

 

Autor Nikita44, 12.08.2020
Přečteno 544x
Tipy 35

Poslední tipující: Paulín, martinaV, gallatea, Vivien, Kubíno, mkinka, zdenka, Majda, Akrij8, jenommarie, ...
ikonkaKomentáře (26)
ikonkaKomentujících (13)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

02.03.2024 20:59:12   Paulín

Obdiv pak všeobjímající patří Vám.ST.

líbí

26.09.2021 21:38:29   gallatea

Obrovský obdiv, že na toto máš silu

líbí

12.10.2021 14:33:11   Nikita44

Děkuji.

líbí

24.06.2021 23:10:55   Vivien

Dlouho jsem zde nečetla cosi tak lidské, obětavé, údělu jdoucí s láskou vstříc ...

líbí

27.06.2021 17:10:45   Nikita44

Děkuji!...

líbí

21.08.2020 13:01:36   zdenka

s bezhlesou pokorou ... ke hvězdám ... ještě dál ... pro blízkost .... z.

líbí

25.08.2020 21:45:44   Nikita44

pro blízkost Zdeničko:-)

líbí

20.08.2020 01:26:59   Akrij8

Ach, ty modrobílé ženy,
andělé z podoblaků,
něžnými otěžemi,
jízdní řády vlaků,
promění nadějemi.

Přídávám se k díkům a obdivu, za lidskost i poezii Tobě vlastní. S úctou Jirka

líbí

21.08.2020 11:07:56   Nikita44

S úctou k Tobě, děkuji!

líbí

15.08.2020 20:27:00   jenommarie

Tato práce se nedá vyplatit penězi, nesmirná lidská síla a obdiv, jistě si zasluhují..tedy i TY velký dík.*ST

líbí

21.08.2020 11:06:58   Nikita44

Někdy je to až za hranice všeho, co je člověk schopen snést, ale pak je tady ta druhá strana, to že se na mě někdo usměje, já ho pohladím po tváři... a oba víme...

líbí

21.08.2020 12:56:11   jenommarie

Nesmírné bohatství duše a pokora..moc hřeje a je to dar..milá Nikitko, obdivuji tě * ;-) i kolegyňky ..ať ty síly neubývají a ty úsměvy vzájemné jsou častěji než slzy. ;-)*

líbí

25.08.2020 21:46:53   Nikita44

Díky:-)

líbí

25.08.2020 21:47:52   jenommarie

;-)

líbí

14.08.2020 18:12:14   Emily Říhová

Ten vlak nikdy zastavit se nedá
a k jeho chodu mnoho sil je třeba
ať nikdy vám úsměv neschází
při zdolávání všech nesnází...
S úctou a hlubokým respektem a velkým díkem za vaši nelehkou práci...

líbí

14.08.2020 18:15:10   Nikita44

S úctou děkuji Emilko!

líbí

13.08.2020 20:24:54   Danger

Přeji,ať brzy ta naděje co sídlí uvnitř nás,roztáhne křídla a nadechne se.
Opatruj se, první v řadách modrásku.

líbí

13.08.2020 21:54:47   Nikita44

Naděje je v nás a sílí s každým nádechem ... většinou až do posledního vydechnutí

Modrásek:)

líbí

13.08.2020 18:12:32   Amonasr

Hluboká poklona před vámi i před tou hloubkou lidskosti, která dýchá z Tvých veršů... :-)*

líbí

13.08.2020 19:32:29   Nikita44

Děkuji Ti:-)

líbí

12.08.2020 23:51:46   Frr

moc si Tě vážím-světýlko modrobílý - vždyť víš** :-D* ST*

líbí

13.08.2020 19:27:45   Nikita44

Vím! :-)

líbí

12.08.2020 23:06:02   jitoush

.....modrobílá "světýlka" na cestě,kterou lemují bolesti a strasti.....a ta "světýlka"svým svitem ulevují a svítí na cestičku uzdravování se.Ahojky Niky,ráda Tě tu ráda/úsměv/.Tak se opatruj. ....Ji./úsměv /.

líbí

13.08.2020 19:27:28   Nikita44

Jsem ráda, za to "ráda" Jituško a děkuji za nakouknutí:-)

líbí

12.08.2020 22:25:06   šerý

Jé, pomlčková Nikitka* Poezie o Lidech, s vysokou společenskou prestiží. Pěkná práce a rád jsem přišel*

líbí

13.08.2020 19:26:25   Nikita44

Jsem ráda za Tvé zastavení a děkuji Ti:-)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.2 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel