Odpověz,
ty znalče Písma a zatoulaných not
kdy život v pouhá rozpadne se slova
světlo dnů v temný přetaví se bod
až mocný kovář jiskry nevyková
a zkamení i spravedlivý Lot
Kdo z nás v ten čas by ponořit se směl
v oblaku fresky na lomených zdech
s vůní gotiky a vzácných kadidel
do tajných šifer v zašlých obrazech
pro vyvolence z katakomb a cel
Strom poznání kde dříme, zdali víš
cestou do zahrad bez falše a hadů
kde smysl jistot odkrývá svou skrýš
a rozum zdá se být jen pro parádu
ty, znalče Písma, jak mi odpovíš?
*
Ano, jsou chvíle, kdy rozumem nepořídim, jen vlastním usebráním a ztišením mysli naslouchat srdci.
14.08.2020 19:23:44 | Vivien
Krásné dotazy Jiří.
Tichá pošta uvnitř každého. Někdo jen tuší, někdo ví. Někdo nechce vědět. :)
14.08.2020 15:43:17 | Isla
Rozjímat v sobě samým
být svého srdce oltářem
nebýt k sobě němým
nemít ústa žalářem.
Tedy v té kráse je i slyšet kráčet zelený mech. Nádherná plynulost klasického verše! Byla by škoda, veršů si neužít v hlasitém přednesu... a já hned několikrát.
14.08.2020 12:38:03 | šerý
Všechno je v nás samých ;o) Zeptejme se duše v srdci ;o)
14.08.2020 10:01:12 | Crazymike