letos, jsi němý
jako dům
léto se ti sype ze spár
podkroví
ticha --
lávka přes ryby
a strouha dávno
vyždímaná
v plavkách
jsem řeka;
staré světlo mi padá z vlásečnic
až smíš říct podzim
po všech letech
i těch ztracených, co zrcadlím
v zimničním hledání ústí
místa mezi kameny
v srdci
nikoho
Léto nemohlo dostat lepší výslužku na odchodnou. :)
03.09.2020 16:18:35 | Now
..."staré"světlo už ví.....Ji./úsměv/
01.09.2020 22:28:00 | jitoush
Vydatné přítoky poezie... unáší a je splavná*
29.08.2020 03:06:33 | šerý
Tohle psaní ti móc sedí. Vojtěško :)
29.08.2020 02:04:27 | Isla
Nádherná poezie,milá Vojtěško
28.08.2020 23:10:14 | Akrij8
Pekná přebíraná rýže Vojtěško.
V zemi nikoho..je tam spousty zajímavých. *ST ;-)
28.08.2020 23:03:03 | jenommarie
Beru si tyhle verše skromně pod kůži, dnes jsem se viděl celý, zrcadlo je živý. A vnímám Celana, jak vstává ze suti. Díky, M.
28.08.2020 23:01:42 | MLADÝ BÁSNÍK