Dívám se na zemi po střípku,
rád složil bych je zas.
Líto je mi hrníčku,
nechat jej podlaze napospas.
Ty střepy skládám jako vzpomínky,
hvězdy dávno vyhaslé.
Ony praskaj jak mýdlové bublinky,
narážíc na trny současné.
Třpytí se stříbrem už jen v noci,
když utichá motor mého světa.
Ten obraz mě má ve své moci,
uhasíná jak cigareta.
Tak můžu se na chvíli zasnít,
úsvitu však neuteču.
Ve stínu snů si básnit,
pak podlehnout dnu mečům.
Stále si myslím že to kouzlo je,
minulostí znamení budoucnost malují.
A Štěstí to není bez boje,
ač prohrávaj ti co milují.
ve střípcích všech snových nocí
chci být ve tvé láskyplné moci...
Moc hezké Petrzali :)
08.09.2020 23:37:43 | Emily Říhová
Jen střepy lásky v noci jasné
ve stříbře klidu jezera
do chvíle nežli Luna zhasne
za podzimního večera
07.09.2020 11:10:36 | ARNOKULT
Střepy přináší štěstí,
Tak můj milý nespi...
Radši se priviň ke mně,
budeme se dívat na nebe ;o)
07.09.2020 07:32:48 | Crazymike