jsem ticho v sobě
světlo
jako kdyby zhas
vykradená citů katedrála
kde prýští pramen lásky
znovu a zas
jsem hloubka moří
slaná
na jazyku zním
tebe něžně zaklínám
aniž dotknout se tě smím
jsem slova v paměti
kniha
žiji tvým časem
přečti mne
vsákni
než spadnu z tvé dlaně
na zem