den je akvárium
zářijového slunce
v tichosti listuji posledním stromem
přebírám spanilé oběšence
mé snové masky; uvízlé
na vláknech prachu;
jakýsi úhel
osvobodil stíny
průsvitnost tváře zrcadlí
macabre danse
i ódu na radost
nutkání i strachu;
až oživne popel
a stará bolest
srdce
Skvost.
19.10.2020 09:08:02 | Now
.....listovat a ukládat k spánku všechno to,co vyrostlo,protože staré
pro nové.......Ji./úsměv/.....Vojtěško básnířko...Ty ale píšeš....ve stopách duše...
24.09.2020 18:35:37 | jitoush
Naskrz mě to zrentgenovalo..až na dřeň ..hlavně ty poslední. **ST ;)
23.09.2020 14:10:47 | jenommarie
Popsal bych, jak jsou tvé básně krásné, je to ale jaksi nepopsatelné:)
23.09.2020 05:33:58 | R.K.
dík za takovej kom
23.09.2020 14:08:21 | vojtěška
vidím to podobně.. :)
22.09.2020 20:23:11 | Knoflík
knoflíku .. to i já tvoje texty
23.09.2020 14:07:47 | vojtěška