rentgen

rentgen

den je akvárium

zářijového slunce

v tichosti listuji posledním stromem

             přebírám spanilé oběšence

mé snové masky; uvízlé

na vláknech prachu;

jakýsi úhel

osvobodil stíny

průsvitnost tváře zrcadlí

macabre danse

             i ódu na radost

nutkání i strachu;

až oživne popel

a stará bolest

srdce

 

 

Autor vojtěška, 22.09.2020
Přečteno 329x
Tipy 19
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

19.10.2020 09:08:02   Now

Skvost.

líbí

24.09.2020 18:35:37   jitoush

.....listovat a ukládat k spánku všechno to,co vyrostlo,protože staré
pro nové.......Ji./úsměv/.....Vojtěško básnířko...Ty ale píšeš....ve stopách duše...

líbí

23.09.2020 14:10:47   jenommarie

Naskrz mě to zrentgenovalo..až na dřeň ..hlavně ty poslední. **ST ;)

líbí

23.09.2020 05:33:58   R.K.

Popsal bych, jak jsou tvé básně krásné, je to ale jaksi nepopsatelné:)

líbí

23.09.2020 14:08:21   vojtěška

dík za takovej kom

líbí

22.09.2020 20:23:11   uživatel smazán

vidím to podobně.. :)

líbí

23.09.2020 14:07:47   vojtěška

knoflíku .. to i já tvoje texty

líbí

22.09.2020 20:16:49   šerý

… si jen tak opět přijdeš a krásy hluboká stopa*

líbí

23.09.2020 14:07:08   vojtěška

šerý.. krása je jen v někom, kdo ji najde

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel