Voliéra

Vzduch z nosních děr mi přivřel oči
jako bych se nemohl úplně nadechnout
jako bych už musel navždy mlčet
a držet ruce v pěsti
ty stejně nic nerozbijí

ta voliéra kolem mě
co úsměv zastaví už v počátku

to ta voliéra co zabalila srdce
jak křižáci mouchy v pavučinách

pomoc mi je rozplést
roztrhat na kusy
a slib mi
že už další pavouci nepřijdou
alespoň mi to slib