Někdy

Někdy se čas určitě zastaví,
prst na mě ukáže vesmíru.
Spadne ze mě šat starý špinavý,
já budu moci být hrdý na víru.

V zamrzlém obrazu mluvíme,
spolu já a on.
Najít mi šanci se snažíme,
střílíme od boku bez patron.

Možná jsem na nyní na řadě,
bych ochutnal z jiného poháru.
Ucítit štěstí v rajské zahradě,
opustit teplo kanálů.

Někdy to možná přijde,
však já žít musím dál.
I bez toho mi slunce vyjde,
a já zdolám vše čeho jsem se bál.