Bezstarostnost

Mrtvá poezie

se nabízí

jako dětské hřiště

s prolézačkami

Toužím po spontánnosti hry

ve slunečném odpoledni

ztratit se sám sobě

ve špíně na dlaních

V nadšení

nad vymáčknutím celé tuby

barva se rozprskne

je roznášena podrážkami

Bylo by to hezké

ale verše v bezstarostnosti

působí jako staří invalidé

Vyjeveně hledí

a když se konečně rozpomenou

snaží se dohnat všechno

z čeho lze něco vytřískat