Skladba pro čtyři ruce
Skladba pro čtyři ruce
Důvod nedostatku,
cosi kovového,
tvrdého a zacíleného,
co zabraňuje všemu ostatnímu,
aby se projevilo podobně.
Sklání ruku se zbraní
vkládá jí do mých rukou.
Snesu pohled do očí,
před chvílí hledajících
terč na mém těle.
Začíná skladba pro čtyři ruce
a dvoje ústa,
kterým ve zpěvu
brání polibek.
Ruce se dotýkají těl,
jako by na nich byla
slepeckým písmem
napsaná nejkrásnější báseň.
Nemůžeme se jí nabažit,
sami jsme tou básní,
která zpívá
o možnosti blízkosti
o naplnění bytí.
Komentáře (16)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk30.11.2020 18:34:08 Kaj
Milá Emily. A pak že čtenářů ubívá a poezie je mrtvá.
30.11.2020 18:45:53 Emily Říhová
Těch krásných bláznů je pořád dost
a verše jsou pro srdce milý host...
poezie, i kdyby chtěla, neumírá
v každém z nás je stále živá...
tak děkuji všem básníkům,
že pořád věří krásným snům...
Krásný advent, milý Kaji :)
30.11.2020 20:13:22 Kaj
Díky za pěkné verše.
To mi poslal přítel, kterému posílám své básně: Ale poezie není mrtvá. Není důležité, že to není kasovní trhák. Poezie je něco, co je významnou součástí lidského druhu. Můžeme tomu říkat hudba, píseň, báseň - je v tom ukryto něco, co nás přesahuje, kus věčnosti (když je báseň dobře napsaná, tak v ní rezonuje něco, co je nám všem společné, co nám uniká - poezie je důležitá, protože uchovává tajemství, kterým chceme všichni porozumět). Když zemře poezie, zemře člověk. Dokud žijeme, potřebujeme poezii. Čtu teď "Knihu toužení" od Leonarda Cohena, soubor jeho básní. Psal tu sbírku 20 let, což není důležité. Důležité je uzrát k něčemu, a pak to dokázat předat. A samozřejmě být konzistentní. V jeho textech je jeho duše, jeho opravdovost. Každý jsme jiný. Umění je asi být v prvé řadě sám sebou.
Básně, dobré texty písní i hudba nás propojují s Vesmírem a hlavně propojují nás navzájem (opravdově, narozdíl od sociálních sítí, to že tohle opravdové propojení pozná dnes minimum lidí neznamená, že poezie je mrtvá). Próza je spíš věc učení. Básně lítají v prostoru a je jim úplně jedno, co si myslíme.
01.12.2020 00:20:59 Emily Říhová
Já děkuji za inspiraci, Kaji...
V tom je poezie kouzelná, kdo chce vždycky si v ní něco najde... v každé básni je kus básníka, jeho duše, srdce, radost, bolest... prostě cokoli, proto nemůže být mrtvá... opatruj se a krásný den přeji :)
24.11.2020 11:02:19 jenommarie
Krásné milý Kaji.*:) *ST
24.11.2020 12:39:07 Kaj
Díky milá Maruško, přeji krásný den, v Nymburce máme mlhavo
24.11.2020 13:37:04 jenommarie
Díky i já..u nás na Jihu..už slunce svítí.;) Pěkný den Kaji
24.11.2020 14:05:50 Kaj
Milá Maruško, my už se z toho do večera nevyhrabeme...
24.11.2020 14:12:26 jenommarie
V mlhavém oparu dne
..dávej si pozor
..opar se snadno chytne:D
..pak nezbyde než
..přestat nastavovat rety
..v mlze.
Vždyť s humorem i mlhu, přemůžem ;):)) pa
24.11.2020 14:25:20 Kaj
Poslouchal jsem mluvenou knihu Inuk znamená člověk. Tam se mluvilo o tom, že mlhu berou eskymáci jako mnohem silnějšího nepřítele než zimu. My se těchto zrůd tolik bát nemusíme :-).
24.11.2020 15:34:35 jenommarie
Zkusím si jí najít. ;)
Jj souhlasím..stach mnohdy číhá jinde..nežli v mlze..máme jej zakódovaný ..a dle situace.:(
Děkuji TI Kaji,
(Autor..knihy?)
