znám most
jak se propíše do rána
rovnicí dvěma
zcela neznámou
-- den jako stvořený pro loupání zazimovaných slov
pro zhasínání krmítek šera
pro němé hrnky tmy zapomenuté na plotě
pro nahořklé kameny v břiše spavých rostlin
myslím na dno
a na mech
jak obrůstá slunce --
znám světy loňských konců
zásvětí na dně pramice
když přikládám ruce skleníkům zahrady
na prasklou paměť pro čich stesku
--
když hladím hroty
tvým směrem po ježcích
sen přesto zdá se i válce věčně na dotek
přivíráš několikrát oči
znamením tenkého kraje lásky
šelem
nebo baletek
jak vzácná bajadéra naladí se Zora...ST* :-D*
19.12.2020 18:24:48 | Frr
co umí chodit po špičkách...
30.11.2020 19:14:49 | enigman
Jinde. Dál. Poezie do knih, které by četli lidé při svíčce, když unaveni po dlouhém dni najdou cestu domů, obejmou rodinu a mají čas chvilku snít. Díky.
30.11.2020 03:45:28 | Now
sen přesto zdá se ... úsměv.z
30.11.2020 00:45:17 | zdenka
Souhlas s Helen. Šelem nebo baketek... Skvělý!
29.11.2020 19:50:00 | Koala
Ta je tak krásně tajuplná... moc se mi líbí, Vojtěško :-)
29.11.2020 18:14:29 | Helen Zaurak