POMÍJENÍ

POMÍJENÍ

Anotace: @&@

 

 

POMÍJENÍ

 

 

 

defilují ti před očima

vjemy

obrazy

pocity

zážitky

splněná i nesplněná přání

 

míhají se

slévají a mizí v mlze

z níž se zas další vynořují

v podivné souslednosti

mimo pevný řád i času navzdory

do stran

vpřed i zpět

 

honák čas

který tě stále kamsi neúprosně žene

si někam odskočil

a ty si od něj můžeš právě teď na chvíli odpočinout

 

myšlenky opisují kruhy o různých poloměrech

a škobrtají i o to

co zdálo se že už dávno pominulo

a přesto je to překvapivě znovu v tvém blízkém dosahu

jako suvenýr na poličce

ztracený dávno ze zřetele

pro jiné bezprizorný

jen ty dokážeš určit

odkud se u tebe vzal

a v jakém příběhu sehrál svou jedinečnou

jedno zda klíčovou či jenom nepatrnou  roli

 

svědek

jenž ví kým jsi kdysi byl

a neodbytně na tebe přitom mrká

když ptá se zda jím ještě  jsi

 

snažíš se tvářit k sobě shovívavě

kritik v tobě se ale občas začervená

když přistihneš se právě in flagranti

 

snad nesluší se šmírovat co už je promlčeno

co dávno pominulo

kinoautomat v hlavě je ale neúprosný

a z tisíce možností  které ti dává na výběr

stejně nakonec každá skončí u klíčové dírky

které ses možná vyhnout chtěl

 

z těch okének skládá se absurdní animace

jež posune děj vždy nečekanými směry

život je možná vcelku krátký

uvnitř sebe však bobtná v celé nekonečno

 

stačí jen jeden drobný bod

jehož se právě zachytíš

a už tě vleče dál krajinou

kterou jsi zdánlivě nevšímavě míjel

náhle ji ale vidíš ve zcela novém nasvětlení

z úhlu

o němž jsi tenkrát jen neměl  vůbec tušení

 

občas to může i bolet

vždy tě to ale udiví

co záměrně či nevšímavě pominul jsi kdysi

a dnes už nevíš či snad ani nechceš vědět proč

 

už dávno bys nejspíš ani nespočítal

kolik bylo těch podivných okamžiků

kdy nevěděl jsi ani čí jsi

 

 

 

 

 

 

Praha, 5.12.2020

 

https://www.youtube.com/watch?v=EpZCdE1yI94

 

 

 

 

 

 

Autor Amonasr, 05.12.2020
Přečteno 330x
Tipy 26
Poslední tipující: Marcella, zdenka, ARNOKULT, jenommarie, Jeněcovevzduchukrásného, Helen Zaurak, Marten, Frr, Donne, Krahujec, ...
ikonkaKomentáře (17)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

V některých je pomínivost hodně bolestná..;) *ST Pěknou Adventní neděli Amonku*

06.12.2020 19:23:03 | jenommarie

To je přímo úděl básnířek a básníků... ;-) Krásný advent i Tobě, Marie :-)*

06.12.2020 20:26:44 | Amonasr

Pomíjivost některých okamžiků..je víc bolestné:) DĚKUJI TI Amonku;)*

06.12.2020 20:37:42 | jenommarie

Teda... Trochu jinak a pro mě velmi čtivé dílko, slušivý kaleidoskop. A ukládám si do svých oblíbených. I odkaz oslovil.

06.12.2020 17:54:01 | Vivien

Takové přijetí mě víc než těší, Vivien - děkuji :-)

06.12.2020 20:25:01 | Amonasr

VŠE na světě je pomíjivé, jen LÁSKA, i když není zhmotnělá, JE nepomíjivá.LÁSKA bude i TAM na prvním místě.Proto Ježíš na Lásku stále klade takový důraz.Bez lásky k druhým je jistě život mnohem chudší.

06.12.2020 16:50:59 | Jeněcovevzduchukrásného

Tak že, až půjdeme do finále, není čeho se bát.:-)

07.12.2020 12:40:21 | Jeněcovevzduchukrásného

Ano, Honzo, ta LÁSKA, o které píšeš, to je Bůh sám... :-)

06.12.2020 20:24:06 | Amonasr

Velmi mne, Josefe, oslovila... děkuji za ni.

06.12.2020 15:50:42 | Helen Zaurak

Tak to je mi ctí, Helen - děkuji :-)

06.12.2020 20:22:23 | Amonasr

Zdá se, že čím jsme starší, tím blíž jsme definici :)...skvělá práce Pepo... zvědomění je čím dál víc hmatatelné :)ST!!

06.12.2020 07:48:36 | Malá mořská víla

Ano, Gábi - stále se přibližujeme, ale stejně jsme pořád hodně daleko :-) Díky :-)

06.12.2020 20:21:45 | Amonasr

Nevadí, vesmír má rád svá tajemství a být jim nablízku je krásná čest lidských duší :)

09.12.2020 19:08:05 | Malá mořská víla

To je pěkné a velmi trefné dílo, Amonasře* Někdo rád sprchu, někdo se ráději ve vaně ponoří. Ale já tu vanu. Přece jen se mohu vnořit. Ale třeba to má někdo naopak.

Kinoautomat v nás. Ano, to je dobrý příměr. Oči kamer natáčí do paměti a někdy jako včerejší dokument či budoucí "film pro pamětníky" se nám promítá na ekran paměti. Bohatý archív, ve kterém své činy a životní rozhodnutí buď ješitně hladíš, nebo bys je nejraději "dal do trezoru" jako tvému svědomí nežádoucí. Tebou zmíněné novém nasvětlení z úhlu mě také občas pronásleduje. Snad ten každému přidělený unikátní čas prožíváme (a ne zase tak úplně vlastní vinou, ale dravím proudem života) příliš hekticky. K tomu se stále objevují nová dilemata, ke kterým postrádáme zkušenosti. Nezbývá nežli se smířit s (nevědomými) chybami a potvrzením toho, jak je život složitým a čas nerecyklovatelným.

Rád bych se zmínil i k Tvému vloženému videu. Nádherná melodie, ale zhlédnul jsem i ten film, na jehož krátký název si teď nevzpomenu. Ta počáteční sekvence, jak se dva muži dívají na nahou ženu kráčící do bazenu. Tak ten jejich mužský dialog a reakce byla úžasná. Jen zhruba.
"Co je to za nadhernou ženu, neznám jí." A druhý muž na to. "Ty to nevíš? To je přece Bůh."
Krasná replika, protože ta žena byla zkrátka fyzicky dokonalá.
Za mě i ta slovní hříčka byla... dokonalá.

05.12.2020 23:45:44 | šerý

Díky za Tvé vlastní nasvícení tématu, šerý - pěkně jsi tu hladinu rozvlnil :-)

06.12.2020 20:20:19 | Amonasr

Ha, už jsem si vzpomenul. Asi Sorretiniho film "Mládí." (?)

06.12.2020 00:06:59 | šerý

Přesně tak ;-)

06.12.2020 20:20:32 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí